MODRÁSEK HOŘCOVÝ
(Maculiea alcon)
- záchrana poslední populace ve východních Čechách
Garantem projektu je J. Zámečník
Tento eurosibiřský druh modráska patří mezi naše nejohroženější denní motýly. V současnosti je motýl rozšířen na území ČR jen velmi roztroušeně, recentní populace jsou známy především z jižních a jihozápadních Čech. Druh bohužel vymírá nejen u nás, ale v celé střední Evropě. Modrásek je monofágní s vazbou na hořec hořepník (Gentiana pneumonathe) a také obligátně myrmekofilní využívající pro svůj komplikovaný vývoj mravence rodu Myrmica. Motýl má jednu generaci a na území ČR obývá nejčastěji vlhké bezkolencové oligotrofní louky kde se samozřejmě musí vyskytovat také živná rostlina.
Rozšíření ve východních Čechách
Historické lokality nejsou z regionu východních Čech spolehlivě doloženy a vzhledem k dlouhodobým taxonomickým nejasnostem mezi druhy M. alcon a M. rebeli je celá situace ještě komplikovanější. Na základě studia herbářového materiálu položek hořců Gentiana pneumonathe na kterých se uchovala vajíčka i více než 120 let, se však ukazuje, že modrásek byl historicky rozšířen na řadě lokalit ve východních Čechách.
Poslední populace ve východních Čechách
Poslední přežívající populace na území východočeského regionu se dochovala na nevelké cca Xha veliké lokalitě v Pardubickém kraji. I když se jedná o lokalitu, jejíž 1/3 je zařazena mezi maloplošná chráněná území, vlivem špatného managementu se populace dostala na hranici zániku a v samotném chráněném území skutečně vyhynula. Naštěstí se na nedaleké extenzivně obhospodařované louce druh udržel a teprve po prvních(!) záchranných" managementových opatřeních se druh opět objevil i v samotné rezervaci. V současné době má populace každoročně přibližně 50 jedinců a je velmi zranitelná a ohrožená. Proto prosíme sběratele aby svou ani cizí sbírku jedinci z této lokality nerozšiřovali.
Na lokalitě probíhá výzkum od roku 2001, v té době bylo zjištěno, že samice d důsledku špatného managementu nekladou na hořce v rezervaci. V roce 2004 byl realizován první management, který se nám podařilo prosadit a samice začaly klást i na tuto část louky. Výsledky ze zpětných odchytů bohužel ukazují, že populace je stále extrémně malá. Osídlené plochy modráskem lze z fytocenologického hlediska zařadit do svazu Molinion (± asociace Molinietum coeruleae), které jsou v jarních měsících značně podmáčená a v období letních měsíců pak vysychavé. Zajímavé je, že na studovaném území si oplodněné samice modráska M. alcon ke kladení vybírají jen určité rostliny hořce. Z doposud zjištěných skutečností vyplývá, že oplodněná samice preferuje rostliny v nezapojeném travním porostu nebo solitérní rostliny na osluněných místech (nejčastěji rozhraní pokosených a nepokosených ploch). Navíc kladou na rostliny, které jsou poškozené (okousané listy, polámané stonky apod.). Samice se zcela vyhýbají rostlinám, byť i s větším počtem kvetoucích prýtů, v zastíněných porostech či na okrajích neosluněných keřů (proto do roku 2004 nebylo pozorováno kladení na hořce v rezervaci). Velmi vzácně a spíše ojediněle kladou na rostliny vně louky a pokud mají možnost preferovat solitérní exempláře, kladou vždy na ně.
Další druhy motýlů ve zkoumaném území
Ve zkoumaném území byl v roce 2004 až 2006 prokázán výskyt celkem 45 druhů motýlů (Zygaenidae: Zygaena filipendulae, Hesperidae: Erynnis tages, Carcharodus alceae, Pyrgus malvae, Carterocephalus palaemon, Thymelicus lineola, Ochlodes sylvanus, Papilionidae: Papilio machaon, Pieridae: Leptidea reali, Pieris brassicae, Pieris rapae, Pieris napi, Pontia daplidice, Anthocharis cardamines, Colias hyale, Colias erate, Gonepteryx rhamni, Lycaenidae: Lycaena phlaeas, Lycaena virgaureae, Lycaena tityrus, Celastrina argiolus, Maculinea alcon alcon, Aricia agestis, Polyommatus icarus, Nymphalidae: Apatura ilia, Limenitis populi, Nymphalis antiopa, Inachis io, Aglais urticae, Vanessa atalanta, Vanessa cardui, Polygonia c-album, Araschnia levana, Melitaea athalia, Argynnis paphia, Argynnis adippe, Issoria lathonia, Boloria dia, Satyridae: Melanargia galathea, Maniola jurtina, Aphantopus hyperantus, Coenonympha pamphilus, Coenonympha arcania, Pararge aegeria a Lasiommata megera).